Centrum Algatech

Návštěva Akademické rady AV ČR v Centru ALGATECH

29. října 2024 jsme v Centru ALGATECH měli čest přivítat členy Akademické rady AV ČR. Prof. Ing. Roman Sobotka, Ph.D., společně s vedoucími jednotlivých laboratoří prezentovali odborné zaměření centra, které pokrývá fototrofní mikroorganismy od základního výzkumu fotosyntézy u bakterií přes editaci genomu sinic až po aplikovanou spolupráci s firmami při vývoji downstream procesů cenných látek z mikrořas.

S velkým ohlasem se setkal především nový projekt Photomachines z Operačního programu Jan Amos Komenský zabývající se syntetickou biologií a metabolické inženýrství. Výzkum by měl přispět k produkci terapeutických peptidů s využitím mikrořas.

   

Gratulujeme prof. Josefu Komendovi!

Akademie věd ČR ocenila v poslední zářiový den čtveřici vynikajících vědců. Medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách získal prof. Josef Komenda, vedoucí Laboratoře fotosyntézy mikrobiologického ústavu AV ČR, Centra Algatech v Třeboni.

Prof. Komenda je uznávaný odborník na fotosyntézu sinic. Postupně objasnil a popsal jednotlivé kroky a detaily složitého procesu skládání a obnovy membránového komplexu Fotosystému II, ke kterému v důsledku fotochemického poškození dochází neustále během fotosyntézy sinic, řas a rostlin. V oboru fotosyntézy sinic dosáhl světové úrovně a stal se obecně uznávanou autoritou, o čemž svědčí kvalita publikovaných prací i citační ohlas (Hirschův index = 43)

Svému oboru se celoživotně věnuje s ohromným nasazením, poctivě a do hloubky. Jeho skromnost, autorita i vědecká integrita jsou příkladné. Více zde: https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/aktuality/Mit-stesti-na-lidi-a-tym-okolo-sebe-00001.-Akademie-ved-ocenila-petici-osobnosti

     

Práce na nové laboratoři pro robotický systém v MBÚ - Centru Algatech začaly

Jedním z úkolů projektu OP JAK - Photomachines - je vývoj robotického systému pro vysokokapacitní fenotypování fototrofním mikroorganismů, mikrořas.

Cílem je zvýšit kapacitu screeningu geneticky upravených buněk integrací plně automatizovaného robotického systému s novými senzory pro charakterizaci kmenů sinic a řas. Tento systém, nazvaný AlgaScreen, bude automatizovat kultivaci, manipulaci a analýzu tisíců kmenů, přičemž využije pokročilé technologie, jako je hyperspektrální zobrazování a detekce fluorescence. Projekt řeší nedostatek komerčních robotických řešení pro fotosyntetické mikroorganismy a má za cíl vytvořit unikátní fenotypovací linku vybavenou umělou inteligencí pro efektivní screening a analýzu dat. Robot bude instalován v nově vybudovaném prostoru, který bude součástí Laboratoře fotosyntézy Mikrobiologického ústavu AV ČR - Centra Algatech. Cílem projektu Photomachines je vyvinout novou technologii pro produkci terapeutických peptidů a dalších cenných látek s využitím fototrofních buněčných továren, pomocí metod metabolomického inženýrství a syntetické biologie.


                                     

Příběhy řasových éček v časopise Vesmír

Jak indonéský dezert přispěl k rozvoji mikrobiologie? Čím ochutit tradiční irskou kaši z mořských řas? Proč nám japonské polévky tolik chutnají? Proč jsou zelené řasy růžové? Co udělal kjótský hostinský Tarózaemon v roce 1658 se zbylými bločky řasového rosolu a jak nám jeho šetrnost dodnes pomáhá v kuchyni?

Článek „Příběhy řasových éček“ dr. Richard Lhotského z MBÚ AV ČR - Centra ALGATECH přináší zajímavé příběhy přídatných látek v potravinách, familiárně nazývaných „éčka“, které pocházejí z řas. Článek „Příběhy řasových éček“ najdete v aktuálním čísle časopisu Vesmír.

pdf článku ZDE

Foto: Sběr ruduch Eucheuma na ostrově Lembongan v Indonesii. Foto: Alain Bachellier, CC BY-NC-SA 4.0

Řasy na talíři

Nějaký produkt z řas měl v ústech skoro každý, pokud si koupil třeba trvanlivou smetanu, pudink nebo si někdy nechal dělat otisky zubů. O řasách se hovoří jako o potravině budoucnosti – rychle se dělí, nemají žádné kořeny, větve, plody ani květy. Své místo však mají i v moderní medicíně.

"Nalezli jsme několik nových kandidátních látek, které mají natolik zajímavé vlastnosti, že se jim dlouhodobě věnujeme. O jedné z nich víme, že invitro (ve zkumavce, pozn. red.) ve velmi nízkých koncentracích silně inhibuje dělení různých typů rakovinných buněk a neovlivňuje ve velké míře tělesné buňky. Víme o ní také, že není toxická pro živočišný organismus, a proto jsme přistoupili k preklinickému testování, kde zjišťujeme, jestli je účinná především na rakovinné buňky.", říká dr. Pavel Hrouzek z Mikrobiologického ústavu AVČR - Centra ALGATECH.

Rozhovor v časopise 100+1 Zázraky medicíny s Mgr. Richardem Lhotským, Ph.D. a RNDr. Pavlem Hrouzkem, Ph.D. z našeho ústavu o (mikro)řasách a jejich využití v potravinách, medicíně nebo půmyslu. Pdf článku zde.

Žlutá řasa z Třeboně míří na komerční trh

Mikrořasa vyšlechtěná vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR - Centra Algatech vTřeboni se bude pěstovat v Nizozemsku. Je bohatá na lutein, který je důležitý pro zdraví očí, její využití bude podobné jako u oblíbené zelené chlorely – v potravinářství, ale i v kosmetice nebo farmacii. Více zde

Foto: AV ČR

Nové špičkové zařízení právě dorazilo do Třeboně

Do Centra Algatech právě dorazilo nové analytické zařízení. Bruker TimsTOF je špičkový hmotnostní spektrometr a poskytuje mimořádně přesnou hmotnostní analýzu biomolekul s vysokým rozlišením. V projektu PHOTOMACHINES bude využíván při proteomickém a metabolomickém výzkumu nových bioaktivních látek v mikrořasách. V příštích dnech proběhne instalace a odzkoušení.

   

Konference Photomachines

18. a 19. dubna 2024 se v Nových Hradech konala úvodní vědecká konference projektu OP JAK - Photomachines. Hlavní řešitelé jednotlivých vědeckých úkolů představili cíle svých pracovních balíčků, metody, které chtějí použít i očekávané výsledky.
Hlavním cílem projektu Photomachines je vytvoření sinicové „bio-továrny“ Syn2Cell. Metabolické dráhy mikrořasových buněk budou modifikovány s cílem zvýšit produkci cenných sloučenin. Úsilí zaměřené na vývoj systému Syn2Cell bude doplněno screeningem specifických metabolitů (peptidů) s anti-virulentními a anti-proliferačními účinky, nalezenými v jiných druzích cyanobakterií (sinic). Projekt se nachází na pomezí základního a aplikovaného výzkumu. Během konference se konalo také první setkání Mezinárodní vědecké poradní rady (ISAB), složené z představitelů jak výzkumných, tak aplikovaných oblastí. Primárním úkolem poradního orgánu bude hodnocení probíhajícího projektu. Mikrobiologický ústav AV ČR - Centrum ALGATECH v Třeboni je vedoucím projektu. Partnery jsou Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ústav přístrojové techniky AV ČR, Biologické centrum AV ČR a Univerzita Palackého v Olomouci. Projekt je spolufinancován Evropskou unií a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

        

Vědci řeší záhadu regulace fotosyntézy u bakterií s miliardou let starým rodokmenem

Bakterie v chladném polárním potoce získávají energii ze světla. Odborníci ale zatím nedokázali odhalit, jak jejich fotosyntéza vlastně funguje. Miliardy let starou záhadu se proto s pomocí molekulárních metod snaží rozluštit čeští vědci. Objev by mohl v budoucnu pomoci při produkci cenných látek závislých na fotosyntéze. Více v tiskové zprávě zde

Země Visegrádského regionu a Chorvatsko spolupracují na nových nosičích léčiv z řas

Vědci z regionu Visegrádu (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko) a Chorvatska spolupracují na vývoji nových nosičů léčiv z řas. Řasy jsou malé jednobuněčné vodní organismy. Z jejich membrán lze získat transportní váčky, které je možné naplnit léčivy. Řasové váčky tak mohou sloužit jako alternativní nosičový systém pro aplikaci léčiv. K dosažení tohoto cíle byla zahájena nová regionální výzkumná spolupráce mezi sousedními zeměmi, která usnadňuje přístup ke specializovanému výzkumnému vybavení a odborným znalostem, výměnu vědců, mladých výzkumných pracovníků a vzdělávání studentů a poskytuje jim cenné zkušenosti a znalosti v interdisciplinární oblasti. Vědci jsou přesvědčeni, že společnou prací mohou urychlit pokrok a překonat problémy při vývoji účinného a bezpečného systému pro podávání léčiv z udržitelných a ekologicky šetrných materiálů. Mezinárodní spolupráce je klíčem k využití plného potenciálu této slibné technologie. Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR, Centrum Algatech v Třeboni, spoluorganizoval a hostil závěrečný workshop projektu, kterého se 14. března 2024 zúčastnili vědci z pěti zemí. Projekt "Research Network VF ─ Croatia for the Development of Novel Drug Carriers from Algae" (grant č. 22220115) je spolufinancován vládami České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska prostřednictvím Visegrádských grantů z Mezinárodního visegrádského fondu. Posláním fondu je prosazovat myšlenky udržitelné regionální spolupráce ve střední Evropě. Tisková zpráva zde

V sinicích, které zabíjely americké orly, našli vědci další silný jed!

Mezinárodní tým s jihočeskými vědci z Biologického centra AV ČR, Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích potvrdil výskyt další silně toxické látky ve sladkovodních sinicích v USA. Právě u těchto sinic vědci před dvěma lety objevili nové neurotoxiny, které způsobovaly záhadná úmrtí orlů bělohlavých. Nynější objev, který byl dnes publikován v prestižním časopise PNAS, přináší důležité poznatky nejen pro ochranu přírody, ale také pro medicínu. Nově probádané toxiny se totiž díky svému silnému účinku na dělení buněk mohou v budoucnu stát vhodnými adepty pro tvorbu léků proti rakovinnému bujení. Celá tisková zpráva zde

Workshop pro žáky ze ZŠ Stachy

Dnešní milá návštěva žáků ze Základní školy Stachy . Přijel plný autobus, všichni absolvovali exkurzi areálem Mikrobiologického ústavu AV ČR - Centra Algatech Třeboň, vyzkoušeli si práci s mikroskopem, pipetou a na památku si odvezli vlastnoručně naočkovanou Petriho misku. To jsme zvědaví, co vám v ní naroste . Díky kolegyním z Laboratoře řasové biotechnologie /Petra Divoká a Dominika Tučková/, které se dětem věnovaly!

       

Výstava Země živitelka

Ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR jsme v pátek prezentovali  Mikrobiologický ústav AV ČR - Centrum Algatech Třeboň na 49. ročníku výstavy Země živitelka. V zapůjčené mobilní laboratoři jsme návštěvníkům ukázali mikrořasy a sinice pod mikroskopem nebo způsob pěstování řas ve skleněných kultivačních válcích a různé druhy sušené biomasy. Zájemci si mohli vyzkoušet pipetování nebo ochutnali pečivo s Chlorellou. Protože expozice byla umístěná v dětském koutku výstaviště, ve vedlejším stánku bylo pro děti připraveno množství poutavých vědeckých pokusů a ukázek. Děkujeme za skvělou prezentaci centra Laboratoři buněnčných cyklů řas a Biologickému centru AV ČR za možnost na výstavě být!

                        

Nový článek v Nature Communications

Fotosyntetickou přeměnu sluneční energie u sinic, řas a rostlin provádí dva komplexy membránových bílkovin, chlorofylu a dalších kofaktorů. Tyto komplexy jsou označované jako fotosystémy I and II a jejich účinné skládání je závislé na přítomnosti celé řady pomocných bílkovinných faktorů. V případě kyslík vyvíjejícího fotosystému II (PSII) je takovým faktorem bílkovina nazvaná Ycf48, která hraje klíčovou roli v počáteční fázi vzniku PSII, kdy spolu centrální bílkoviny D1 a D2 vytváří první meziprodukt vzniku PSII. Přesný mechanismus působení Ycf48 a lokalizace jeho vazby však zůstávaly dlouhou dobu neznámé. V této studii se podařilo určit detailní strukturu izolovaného komplexu bílkovin D1, D2 a Ycf48 pomocí kryoelektronové mikroskopie. Bylo zjištěno, že Ycf48 především interaguje s proteinem D1 v místech, kde se ve funkčním PSII váže klastr iontů vápníku a manganu, na kterém probíhá přeměna vody na molekulární kyslík. Tímto se komplex brání předčasné vazbě těchto iontů, kdy by jejich prostřednictvím mohlo docházet k oxidativnímu poškození bílkoviny D1. Celý článek zde

Využití rostlinné energie

Jak lépe využít proces fotosyntézy? Podívejte se na projekt ERC Synergy - PhotoRedesign

Photo credit @ LMU
 

Sto let od vzniku první české mořské biologické stanice ve Villefranche-Sur-Mer

I když mořský výzkum v České republice nepatří mezi běžné obory, je tomu právě sto let, co vznikla první česká mořská biologická stanice. První nápad na její zřízení ve francouzském městečku Villefranche se zrodil v roce 1909 v hlavě profesora anatomie a fyziologie rostlin Univerzity Karlovy Bohumila Němce (1873–1966). Více o vzniku a fungování této vědecké základny se dočtete v článku doc. Michala Koblížka, vedoucího třeboňské Laboratoře anoxygenních fototrofů, který právě vyšel v časopisu Vesmír. 
(Foto: Broenberr, CC BY-SA 3.0) 

Věda Fest 2023

Na téma "Kořeny vědy" se ve středu 21. června na Kulaťáku v Praze uskutečnil již dvanáctý ročník Věda Festu. Zábavnou vědeckou laboratoř pod širým nebem navštívily tisíce školáků, studentů a dalších z řad široké veřejnosti. Expozici Centra ALGATECH navštívily zástupy vědychtivých zájemců, kteří si mohli o naší výzkumné práci nejen mnohé poslechnout, ale také si ji sami vyzkoušet a nakonec mohli ochutnat i pekařské výrobky s přidanou řasovou biomasou.

                        

Spolupráce centra ALGATECH s UMPRUM

Dne 4. června 2023 se v Praze uskutečnilo mezioborové sympozium Divý Bioles, jehož tématem byly principy permakultury a udržitelného plánování. V rámci sympozia proběhlo několik zajímavých workshopů a přednášek.Prof. Masojídek z Laboratoře řasové biotechnologie MBÚ Třeboň přednášel studentům o kultivaci mikrořas a jejich potenciálu v architektuře. Sympozium vzniklo za podpory CRP UNILEAD II pod vedením odborné garantky témy Zelená výstavba - Kateřiny Horák - Goryczka a koordinátorky projektu Veroniky Miškovičové. Tisková zpráva k projektu zde

           

Exkurze z Gymnázia Třeboň

Dnešní přednáška "Trichodesmium, an enigmatic cyanobacterial genus" od Anxhela Hania, Ph.D. studentky z Laboratoře fotosyntézy a exkurze pro 37 studentů třeboňského gymnázia. Děkujeme všem zúčastněným!

      

Závěrečná konference k projektu PlastoCyan

V úterý 6. prosince 2022 proběhlo v Třeboni závěrečné setkání k projektu Plastocyan (ATCZ260) podpořeného programem spolupráce Interreg V-A Rakousko-Česká republika. Na přátelském setkání představili projektoví partneři – Mikrobiologický ústav AV ČR - Centrum Algatech Třeboň, Univerzita Aplikovaných věd v Horním Rakousku (AT) a Technická Univerzita ve Vídni (AT) svou dosavadní práci. Projekt zabývající se produkcí bioplastu – polyhydroxybutyrátu (PHB) pomocí sinic pěstovaných v odpadní vodě přinesl velmi slibné výsledky. Mezi ně patří vývoj technologie pěstování sinic v komunální i mlékárenské odpadní vodě, ii) optimalizace extrakce PHB pomocí „zelených“ iontových kapalin iii) aplikace metod genového inženýrství pro zvýšenou produkci PHB a růst na mléčném substrátu z odpadů mlékárenské produkce.