Bakterie, která mění svůj metabolismus podle ročního období
Bakterie v alpském jezeře Gossenköllesee má unikátní vlastnost. Dokáže přepínat podle intenzity světla a ročního období svůj metabolismus na složitější, nebo jednodušší režim a získávat energii ze slunce. Přišli na to naši vědečtí kolegové z Laboratoře anoxygenních fototrofů. Nedávno objevená bakterie Sphingomonas glacialis je schopná získávat energii ze světla hned dvěma způsoby, jak popsal tým českých vědců z Mikrobiologického ústavu AV ČR – Centra Algatech v Třeboni a jejich rakouští kolegové z Univerzity v Innsbrucku. Čtěte více
ALGAE4FISH
V pátek 21. října 2022 proběhlo závěrečné setkání k projektu INTERREG AT CZ ALGAE4FISH. Bylo skvělé vidět všechny české a rakouské partnery opět osobně. Díky Southbohemian University (CZ), BEST GmbH (AT), BAW (AT) a Mikrobiologickému ústavu (CZ) za výzkum na téma - jak mohou mikrořasy a vířníci zlepšit míru přežití a zdraví larev candátů v prvních týdnech jejich života. Jsou schopny přeměnit alfa-linolenovou mastnou kyselinu (FA) z našeho kmene Chlorella na DHA (FA) důležitou pro správný vývoj tkání a prevenci vrozených vývojových vad. Míra přežití se zvýšila a přináší větší zisk chovatelům ryb. Využití odpadních živin z odpadních vod nebo digestátu (odpad z bioplynové stanice) je ekologickým bonusem! Technologie je nyní k dispozici i pro larvy mořských ryb.
Mikrořasy atakovaly lidské smysly během Noci vědců
Noc vědců se v roce 2022 zaměřila na lidské smysly – zrak, sluch, čich a chuť. Třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR, Centrum Algatech, nabídlo výsledky svého výzkumu všem smyslům, nejvíce však zraku a chuti. Mikrořasy produkující různá barviva, byly k vidění v kultivačních nádobách v barvě zelené, zelenomodré, fialové, růžové, žluté, oranžové nebo červené. K vidění byly i kmeny mikrořas vyšlechtěné přímo v Třeboni například žlutá chlorella s vysokým obsahem luteinu. V malých experimentech, které prováděly děti návštěvníků, se dařilo rozdělovat směs barviček na jednotlivé barvy, třídit barevná semínka nebo kouzlit se zeleným chlorofylem, který se pod UV světlem “zázračně” proměnil v červenou barvu. Velký zájem vzbudily i kultivační skleníky osvícené zeleným světlem. Zatímco člověk stále vidí, pro řasy je tma a fotosyntéza neprobíhá. Všemi barvami hrály i čokoládičky s obsahem různých mikrořas, které dodávaly malým tabulkám nejenom barvu, ale i chuť. Stánek s ochutnávkou nenabízel pouze čokoládu, ale i chléb s chlorellou a celou řadu mořských makrořas, z nichž nejznámější je řasa nori, používaná při přípravě některých sushi. Vítězem degustace, soudě podle prázdné mísy, se stal salát z “mořského dubu”, arame, chaluhy Eisenia bicyclis, která roste v Japonsku. Potraviny, krmiva nebo doplňky stravy z řas jsou tématem několika výzkumných projektů Centra Algatech, například projektů Potraviny pro budoucnost, Alge4Fish přeshraničního programu Interreg AT-CZ nebo evropského projektu MultiStream. Výstupem posledně jmenovaného je i “medová chlorella”, kterou na trh uvádí holandská společnost Phycom. Návštěvníci ji mohli ochutnat v čokoládě nebo samotnou. Kdo zná tradiční trávovou chuť chlorely jen povytáhl obočí a řekl jediné: “to je ale dobrý…”
Noc vědců Třeboň 2022
Rok se s rokem sešel a my Vás zveme na další Noc vědců, kterou bude pořádat Mikrobiologický ústav AV ČR – Centrum ALGATECH v Třeboni. Naše centrum otevře své brány a laboratoře široké veřejnosti v pátek 30. září v 18:00. Tato celorepubliková vědecko-popularizační akce, do které jsme se opět zapojili, má tentokrát téma „VŠEMI SMYSLY“. Připravujeme pro Vás pestrý program, který se bude odehrávat na prostranství před hlavní budovou Opatovického mlýna i uvnitř něj. Představíme Vám hlavní směry našeho výzkumu, naše dosavadní úspěchy, uvidíte různé druhy mikroskopických a tentokrát i makroskopických řas, či si budete moci vyzkoušet práci s některými laboratorními pomůckami. Protože se téma týká všech lidských smyslů, budete moci řasy nejenom vidět, ale budete mít možnost si je i osahat a ochutnat je. Od šesti do devíti hodin budou probíhat komentované prohlídky centra. Tyto prohlídky bude nutné si zarezervovat prostřednictvím našich webových stránek na adrese ►, kde pro Vás bude k dispozici rezervační formulář i program celé noci. Přijďte k nám zažít neopakovatelnou atmosféru naší vědecké show, která bude celý večer probíhat na prostranství před budovou Opatovického mlýna. V případě dalších dotazů se prosím obraťte na Markétu Stefanovou na telefonu 778 719 610. Vstup na tuto akci je zdarma.
Byli jsme u toho!
200. výročí narození Gregora Mendela
K oslavám dvoustého výročí narození G. J. Mendela (zakladatele genetiky) byla 20. července 2022 v Bazilice Nanebevzetí Panny Marie a v zahradě Augustiniánského opatství v Brně zahájena mezinárodní konference Mendel Genetics Conference. Během konference bylo možné vyslechnout skvělé přednášky excelentních vědců, včetně držitelů Nobelovy ceny: Ada E. Yonath - izraelská odbornice na krystalografii, studuje strukturu ribozomu, Tomas R. Cech - americký biochemik českého původu, oceněn za objev katalytické aktivity RNA a Sir Paul Nurse - anglický genetik, který studuje buněčný cyklus a buněčné dělení u kvasinek S. pombe; objevil gen cdc2 s klíčovou úlohou v regulaci buněčného cyklu a dlouholetý spolupracovník a přítel dr. Viléma Zachledera z Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni. Brno navštívil poprvé v r. 1981 a kromě letošní konference naposled v lednu 2020, kdy převzal čestný doktorát Mendelovy univerzity). Měli jsme možnost s ním chvilku pohovořit a předat mu pozdravy od členů Laboratoře buněčných cyklů řas v Třeboni. Součástí welcome party byla i komentovaná prohlídka Mendelova muzea, návštěva knihovny a pokoje G. J. Mendela. K vidění byly originální předměty, které patřily „otci genetiky“; jeho vysvědčení ze studií, knihy nebo pomůcky k výuce. Zlatým hřebem prohlídky je rukopis Mendelovy stěžejní práce „Versuche über Pflanzenhybriden“ (Pokusy s rostlinnými hybridy). Mendelovo muzeum je možné shlédnout i virtuálně https://mendelmuseum.muni.cz/
Ve volném čase jsme putovali za dalšími symboly genetiky – za lavičkami ve tvaru šroubovice DNA v Kampusu Mendelovy univerzity M. - Mendel Point. Zajímavostí je, že vítězný návrh designu sezení vzešel z mezinárodního workshopu organizovaného ve spolupráci se Salzburg University of Applied Sciences a firmou Santal z Třeboně. (M. Čížková, M. Stefanová, MBÚ Třeboň)
Zvláštní vydání časopisu PHOTOSYNTHETICA
Na počest Prof. George C. Papageorgiou († 21. 11. 2020), průkopníka biofyzikálního výzkumu fotosyntézy v Řecku. Prof. Papageorgiou byl světově uznávaným vědcem, který zasvětil celý svůj život výzkumu fotosyntézy, její regulaci a použití fluorescence chlorofylu a jako neinvazivního nástroje k měření různých fotosyntetických reakcí. Spolupracoval i s naším pracovištěm, které několikrát navštívil. Zároveň byl vynikajícím učitelem mnoha studentů, kterým předal své dlouholeté zkušenosti. Ondřej Prášil a Radek Kaňa z MBÚ AV ČR – Centra ALGATECH zorganizovali vydání tohoto zvláštního čísla. Obsahuje 13 článků od 57 autorů ze 14 zemí světa, které popisují Georgeovy výzkumné zájmy. https://ps.ueb.cas.cz/artkey/phs-202201-0001_editorial.php
Foto: ÚEB AV ČR @UEBavcr
Nový článek
Článek o Centru ALGATECH Mikrobiologického ústavu AV ČR v novém čísle časopisu ECHO. Čemu se Centrum věnuje při studiu mikořas, jaké evropské projekty se zde řeší a jak se daří převádět výsledky výzkumu do praxe. Čtěte od stránky 28 ZDE
Věda Fest 2022
Zábavná vědecko-technická laboratoř pod širým nebem na pražském Vítězném náměstí, je za námi. A jsme přesvědčení, že velmi úspěšně! Davy vědy chtivých návštěvníků nebraly konce a zájem o naší řasovou expozici, naší vědeckou práci a praxi u mikroskopů nás víc než potěšil. Děkujeme za návštěvu!
Poster Session ´22
Čtvrtek, 22. května 2022. Právě probíhá první Poster session postdoktorandů a studentů centra ALGATECH. Vystaveno je dvacet dva posterů, které se týkají výzkumu mikrořas. Toto setkání prezentuje to nejlepší z algologické komunity z celého světa působící v Mikrobiologickém ústavu AV ČR - Centru ALGATECH v Třeboni.
Napsali o nás
Neviditelná potravina - o mikrořasách a cenných látkách v nich v Mladé frontě DNES
O mikrořasách se studenty SŠVR
Střední škola rybářská a vodohospodářká patří mezi nejlepší školy svého druhu v České republice. Připravuje jak rybářské praktiky, tak budoucí vodohospodáře. Součástí výuky jsou i základy akvakultury, akvaponie a biotechnologie. Je již dobrou tradicí, že budoucí specialisté na chov ryb a vodní hospodářství se seznamují s mikrořasami, které v přírodě fungují jako primární producenti a mají uplatnění rovněž v biotechnologii cenných látek. A právě dnes navštívili Centrum ALGATECH, aby se seznámili s mikrořasami a jejich využitím, například v projektu Interreg_AT_CZ #Algae4Fish
Aplikační laboratoř Centra ALGATECH
Naše Aplikační laboratoř řasových biotechnologií nabízí své služby a spolupráci také prostřednictvím Databáze technologii AV ČR
https://techtransfer.cas.cz/database/products/174?lang=CS
Studenti českobudějovického gymnázia se seznámili s mikrořasami
Doba přijímacích zkoušek znamená pro ostatní studenty středních škol výlety a exkurze. Třeboňský Mikrobiologický ústav AV ČR – Centrum ALGATECH se stalo cílem studentů bilingvního česko-španělského studia českobudějovického Biskupského gymnázia Jana Nepomuka Neumanna. Během exkurze ke svému překvapení zjistili, že makroskopické mořské i mikroskopické řasy je v životě obklopují každý den. Látky z řas jsou totiž součástí potravin, kosmetických produktů, barevných papírů i otiskovacích hmot na zuby, jsou zodpovědné za barvu lososů i akvarijních ryb a nori suši je do tenkých řasových plátků zabalené.
S historií využívání řas člověkem, s cennými látkami a s konečnými produkty obsahujícími „něco z řas“ je seznámil dr. Lhotský v přednášce „Řasy na vidličce“. Součástí řasového povídání bylo i představení aplikovaných projektů AV21 Potraviny pro budoucnost, MultiStream Horizon 2020 nebo česko-rakouského Interregu v podobě projektu Algae4Fish. Exkurze na pracoviště Akademie věd se velmi líbila i profesorovi španělštiny, fyziky a chemie, Nabilu El Jaber Vazdekisovi. Sám totiž několik let v Centru Algatech MBÚ pracoval a vrátil se tak na místo svých vědeckých činů.
Interreg AT-CZ ALGAE4FISH
Video k projektu bylo právě zveřejněno na kanálu YouTube! Specifické mikrořasy se používají v potravním řetězci candáta ke zlepšení vývoje mozku plůdků těchto ryb.
Mikrořasy v interiérovém designu
Natáčení filmu v Mikrobiologickém ústavu AV ČR - Centru ALGATECH v Třeboni jako součást velmi zajímavé spolupráce architektů, designérů, biologů a algologů. Projekt s názvem "Biotopia" se snaží implementovat kultivaci mikrořas do interiérového designu. Závěsná reliéfní konstrukce včetně baněk s mikrořasou Chlorellou bude představena ve Wallenrodu v Bratislavě na Slovensku.
O řasách a jejich přínosu pro moderní technologie
O současném stavu a potenciálu přínosu řas pro energetiku i moderní technologie mluvil v podcastu Energie bez emisí Antonín Střížek z Mikrobiologického ústavu AV ČR - Centra ALGATECH v Třeboni.
MBÚ AV ČR Třeboň plně stojí za Ukrajinou
Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR - Centrum ALGATECH v Třeboni plně stojí za Ukrajinou. Podporuje její boj za svobodu, demokracii a dodržování lidských práv. Odsuzuje akt agrese a invazi Ruské federace vůči mírumilovné zemi, jakou Ukrajina bezesporu je. Děkujeme všem našim kolegům, kteří se rozhodli v tomto bezprecedentním válečném konfliktu osobně angažovat a pomoci finančně, materiálně nebo nabídli ubytování ukrajinským ženám a jejich dětem. Věříme pevně, že Ukrajina svou svobodu a nezávislost uhájí.
Lidé v Evropské unii mohou konzumovat nové druhy mikrořas zásluhou českých vědců
Ministerstvo zemědělství ČR po několikaměsíčním řízení se všemi členskými zeměmi EU rozhodlo, že další vybrané druhy mikrořasy Chlorella je možné konzumovat bez zdlouhavé registrace. Toto rozhodnutí platí pro celé území Evropské unie. Ministerstvo vycházelo z výsledků mnohaletých výzkumů Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Více v tiskové zprávě
Nejlepší článek v Science: objev s účastí českých vědců
Mezinárodní tým zahrnující i české výzkumníky z Českých Budějovic a Třeboně získal od Americké asociace pro rozvoj vědy prestižní Cenu Newcomba Clevelanda za nejlepší výzkumný článek nebo zprávu ve vědeckém časopise Science.
Zásadní posun pro využití fotosyntézy
ČEŠTÍ VĚDCI POPSALI, JAK ZÁHADNÉ BAKTERIE Z LABUTÍHO JEZERA ZACHYCUJÍ SLUNEČNÍ ENERGII
Mezinárodnímu týmu v čele s českými mikrobiology se podařilo popsat unikátní aparát, jimiž zvláštní bakterie z jezera v poušti Gobi zachytávají sluneční světlo. Výzkum naznačil, jak se tento
aparát v průběhu miliard let vývoje utvořil. Objev může přinést zásadní posun pro využití fotosyntézy pro mikroorganismy, které sluneční záření neumějí zpracovat.
Tisková zpráva
Nový prototyp z Třeboně
Prototyp kultivačního zařízení na mikrořasy byl v rámci projektu Interreg AT-CZ předán k testování rakouským partnerům - Spolkovému úřadu pro vodní hospodářství (BWA) a společnosti BEST GmbH.
MBÚ na EXPO 2020
Mikrobiologický ústav reprezentuje Akademi věd České republiky na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji svým stálým exponátem ALGA OASIS, který umělecky ztvárňuje model fotobioreaktoru pro pěstování řas.
Podívejte se na nové video
Zachrání nás jednou řasy?
Nový podcast na CZECHDESIGN na téma rostlin budoucnosti a exponátu na světové výstavě Expo s designérem Michalem Kohútem a biologem Antonínem Střížkem z Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni si můžete poslechnout zde
Foto: Michal Hančovský
LHC-like proteiny a ochrana fotosyntetického aparátu rostlin
Pro rostliny je světelné záření jediným zdrojem energie pro veškeré jejich životní funkce. Přeměnu světelného záření na formy energie využitelné rostlinou buňkou zajišťuje fotosyntéza, což je komplexní biochemický proces, který probíhá na složitých proteinových strukturách (fotosystémech) uvnitř rostlinných organel, chloroplastů. Fotosystémy potřebují nepřetržitý přísun světelné energie a jsou proto obklopené tzv. světlosběrnými komplexy, které pohlcují světlo a absorbovanou energii předávají fotosystémům ke zpracování. Světlosběrné komplexy, známé pod zkratkou LHC (Light Harvesting Complexes), tedy plní roli jakýchsi mikroskopických solárních panelů, které ovšem disponují řadou unikátních vlastností. V případě, že je absorbované energie příliš a hrozí tak poškození fotosystémů, LHC dokáží velkou část absorbované energie přeměnit na teplo, a tak se jí bezpečně zbavit. LHC proteiny jsou v zelených částech rostlin velmi hojné a lze je bez velkých obtíží izolovat. V mnohem nižším množství jsou v rostlinách přítomné proteiny příbuzné k LHC (takzvané LHC-like proteiny). Funkce těchto proteinů je téměř neznámá; nicméně je zjevné, že se neúčastní světlosběrných procesů, ale nějakým způsobem ochraňují fotosyntetický aparát před poškozením nadměrnou ozářeností.
Vědecké týmy doc. Romana Sobotky z Centra Algatech v Třeboni a prof. Tomáše Polívky z Přírodovědecké fakulty Jihočeské Univerzity publikují v těchto dnech článek v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, popisující detailní analýzu rostlinných LHC-like proteinů. Celý abstrakt k článku zde Článek v časopise Nature Communications
Cenné látky z mikrořas
Nové video o tom, jak se z řas a sinic získávají cenné látky Vám objasní kolegové z Laboratoře řasové biotechnologie zde
Řasy na EXPO 2020 v Dubaji
Prvního října se pro veřejnost otevřely brány světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji. Mikrobiologický ústav AV ČR a Centrum ALGATECH v Třeboni se v rámci Českého pavilonu na výstavě prezentují exponátem Alga Oasis (www.algaoasis.com), abstraktním skleněným bioreaktorem, který tvarem připomíná palmu. Symbolizuje možnosti mikrobiálních, zejména řasových biotechnologií. Navrhl a zhotovil jí výtvarník Michal Kohút. Téměř čtyři metry vysoký exponát ze skleněných trubek se rozsvěcí se setměním. Na kruhovém prstencovém panelu je symbolicky, pomocí podsvícených piktogramů znázorněna fotosyntéza a její význam pro život a možné využití řasových biotechnologií. Více informací o naší účasti si můžete přečíst zde
62. konference České algologické společnosti
V září se v Mikrobiologickém ústavu AV ČR - Centru ALGATECH v Třeboni uskutečnila 62. konference České algologické společnosti pod pracovním názvem ALGOSPOL. Od pondělí 13. do středy 15. září se u osmi přednáškových panelů zaměřených na fyziologii, ekologii a taxonomii řas a sinic, dále na aplikovanou algologii a bioaktivní látky z řas a sinic sešlo celkem 52. vědeckých pracovníků a studentů z České republiky. Více informací o akci najdete zde
Noc vědců 2021 v Třeboni skončila
Noc vědců 2021 Třeboň v Mikrobiologickém ústavu AV ČR - Centru ALGATECH v Třeboni skončila v pátek 24. 9. v noci, úderem třiadvacáté hodiny. Naši vědeckou show a komentované prohlídky interiérů centra navštívilo celkem 148 návštěvníků všech věkových kategorií. Nesmírně nás potěšilo nejen to, ale i nadšené ohlasy návštěvníků! Děkujeme všem, kteří jste se na akci podíleli i Vám všem, kteří jste k nám zavítali! 
Zde můžete shlédnout i krátké video o tom, jak Noc vědců v našem centru probíhala.
Heterotrofie
Nový video dokument o heterotrofním pěstování řas "Řasy bez Slunce" z Laboratoře řasové biotechnologie. Ke shlédnutí zde
Noc vědců v Třeboni 2021
Zveme Vás všechny, děti i dospělé, na Noc vědců, kterou pořádá Mikrobiologický ústav AV ČR – Centrum ALGATECH v Třeboni. Naše centrum otevře své brány a laboratoře široké veřejnosti v pátek 24. září v 19:00. Tato celorepubliková vědecko-popularizační akce, do které jsme se v letošním roce zapojili poprvé, má tentokrát za téma „ČAS“. Připravili jsme si pro Vás pestrý program, který se bude odehrávat na prostranství před hlavní budovou Opatovického mlýna. Představíme Vám hlavní směry našeho výzkumu, naše dosavadní úspěchy, uvidíte různé druhy mikroskopických řas v kultivačních válcích či se budete moci na vlastní oči přesvědčit, jak probíhá buněčné dělení v mikrořasách. Děti si vyzkouší, jak se pracuje s Petriho miskami, které si odnesou s sebou domů. Dále pro Vás máme připravenou výstavu „Jak šel čas“ o historii Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni, která mapuje vývoj ústavu od jeho počátků v roce 1960 až do současné doby. Od sedmi do desíti hodin budou probíhat i komentované prohlídky centra. Tyto prohlídky bude nutné si zarezervovat na našich FB nebo webových stránkách. Pro děti budeme promítat animovaný film o tom, co to je fotosyntéza a pro ty, co vydrží, po desáté hodině promítneme film Sluneční laboratoř z roku 1959. Bližší program Noci vědců 2021 v Centru ALGATECH najdete na stránkách https://nocvedcu.cz/. Přijďte k nám zažít neopakovatelnou atmosféru tohoto večera. Vstup na tuto akci je zdarma. Pro více informací sledujte https://www.facebook.com/MikrobiologickyUstavAvCrTrebon nebo stránky Centra ALGATECH www.alga.cz , kde je pro Vás k dispozici rezervační formulář na komentované prohlídky našeho centra, které budou v rámci tohoto večera probíhat. Anebo si čas rezervovat nemusíte a můžete se pouze zúčastnit vědecké show, která bude celý večer probíhat na prostranství před budovou Opatovického mlýna. V případě dalších dotazů a nejaností se prosím obraťte na Markétu Stefanovou na telefonu 778 719 610.
! Aktuálně: Na komentované prohlídky Centra ALGATECH v rámci propagační akce Noc vědců Třeboň 2021 se můžete zaregistrovat přímo na tomto odkazu https://www.alga.cz/p-prohlidkaform.html
Vstup na komentované prohlídky centra je možný pouze v respirátoru třídy FFP2.
Unikátní model fotobioreaktoru Mikrobiologického ústavu AV ČR je na cestě do Dubaje
Zahájení odložené světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji se blíží. Její brány se návštěvníkům otevřou 1. října 2021. Technologickým jádrem Českého pavilonu bude systém S.A.W.E.R. vyrábějící vodu ze vzduchu s využitím solární energie a kultivující poušť pomocí podpovrchových kultur, který vyvíjejí vědci AV ČR a ČVUT. V rámci národní expozice se představí i náš ústav - unikátním modelem umělecky pojatého fotobioreaktoru. Prvotní myšlenka účasti na výstavě EXPO 2020 přišla z Třeboně od prof. Ondřeje Prášila, vedoucího Mikrobiologického ústavu AV ČR - Centra ALGATECH, který se věnuje převážně výzkumu v oblasti mikroskopických řas, sinic a fotosyntetických bakterií. Protože pomocí řas může být řešeno mnoho současných problémů, jako je třeba nedostatek kvalitních potravin, vznikl tak nápad představit tento proces veřejnosti v umělecky ztvárněné podobě. Více si můžete přečíst v článku ČTK zde
Vědci se podíleli na tvorbě výstavy o vodě
V písecké galerii Sladovna se v pátek 21. května uskutečnila vernisáž výstavy „Voda mne napadá“. Na tvorbě expozice, která se věnuje životadárnému živlu vody, se podílela Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity a třeboňské Centrum Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR. Více se dočtete zde
Pocta Vilémovi Zachlederovi
- Před několika málo dny vyšel v Journal of Experimental Botany článek autorek Kateřiny Bišové a Ireny Brányikové o celoživotní vědecké cestě dr. Viléma Zachledera.
Zde se můžete začíst do jeho řádek:
Abstrakt
Článek (free access)
- Vilém Zachleder – vědec, judista, velký mistr
Článek v českém jazyce si můžete přečíst zde
Velikonoční pomlázky pro zdravotníky
Mikrobiologický ústav AV ČR – Centrum ALGATECH Třeboň v úterý darovalo zdravotníkům z Nemocnice Jindřichův Hradec čtyři sta šest velikonočních pomlázek. Pomlázky během posledních tří měsíců upletl jeden z dlouholetých zaměstnanců našeho ústavu, který si díky své skromnosti přál zůstat v anonymitě. Věříme, že tento dar udělá alespoň na chvíli radost našim obětavým zdravotníkům, kterým jsme touto cestou chtěli vyjádřit svou úctu a obdiv za nelehkou službu v těchto časech. A samozřejmě a především jejich dětem 
Odhalení příčiny smrtelné nemoci orlů bělohlavých
K odhalení příčiny smrtelné nemoci orlů na jihovýchodě USA výrazně přispěl tým jihočeských vědců z Biologického centra AV ČR, Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který potvrdil, že ptáky zabíjí nově objevený toxin ze sinic. Výsledky dlouholetého úsilí mezinárodního týmu byly ve čtvrtek 25. března publikovány v prestižním časopise Science.
Čeští vědci pomohli objasnit záhadná úmrtí orlů v USA
Více než 25 let trápily americkou veřejnost na jihovýchodě USA záhadné úhyny orlů bělohlavých, kteří umírali na neurologickou nemoc nejasného původu. K odhalení příčiny této smrtelné nemoci výrazně přispěl tým jihočeských vědců z Biologického centra AV ČR, Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který potvrdil, že ptáky zabíjí nově objevený toxin ze sinic. Výsledky dlouholetého úsilí mezinárodního týmu byly ve čtvrtek 25. března publikovány v prestižním časopise Science. Tisková zpráva zde
Foto: Orel bělohlavý (Petr Znachor, HBÚ, BC AV ČR)
Akademie věd má nové širší vedení
Do Vědecké rady Akademie věd ČR pro období 2021–2025 byl včera zvolen prof. RNDr. Ondřej Prášil, Ph.D., vedoucí Mikrobiologického ústavu AV ČR - Centra ALGATECH v Třeboni.
Přednáška pro Učenou společnost České republiky
Prof. Ondřej Prášil, vedoucí Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni přednášel 16. března pro Učenou společnost České republiky. Tématem bylo pěstování a využití řas a sinic. Na celou přednášku se můžete podívat zde
Nový článek v mSystems
Nový článek Laboratoře anoxygenních fototrofů MBÚ AV ČR - Centra ALGATECH v Třeboni o sladkovodním kmenu Gemmatimonadota. Tato práce by nevznikla bez našich výborných kolegů z Hydrobiologického ústavu v Českých Budějovicích. Více informací zde
Nová publikace v PNAS
V prestižním vědeckém časopise PNAS právě vyšla nová publikace, která vznikla ve spolupráci odborníků z University of Sheffield, Mikrobiologického ústavu AV ČR - Centra ALGATECH v Třeboni a několika dalších institucí. Její autoři objevili a popsali důležitý krok ve sledu reakcí, kterými si rostliny, řasy a sinice vytvářejí zelené barvivo chlorofyl. Více informací zde
Dva nové třeboňské patenty týkající se řas
Po více než ročním řízení obdrželo počátkem roku 2021 Centrum Algatech MBÚ AV ČR dva patenty týkajících se řas. Prvním je patent Kmen mikrořasy Parachlorella kessleri HY1 pro produkci luteinu a použití tohoto kmene pro průmyslovou produkci luteinu. Jde o vyšlechtěnou řasu z původních sběrů v Bulharsku a Řecku. Po šlechtění chybí vyšlechtěnému kmeni chlorofyl, v přírodě by tedy řasa nepřežila. Jediným barvivem je žlutý lutein, což je pigment důležitý pro zdraví očí, především oddaluje věkem podmíněnou makulární degeneraci, což je závažné onemocnění sítnice a v pokročilém věku může způsobit i vážné postižení očí. Kmen HY1 se pěstuje bez přístupu světla, ve fermentorech, a v přísně kontrolovaných sterilních podmínkách. Produkty s touto řasou by spadaly do potravinářského segmentu tzv. funkčních potravin. O „žlutou třeboňskou chlorellu“ je již nyní zájem z firem v Holandsku a Dánsku. Druhý patent je označen jako "Způsob získání fytokomplexu na bázi astaxantinu z biomasy mikrořas". Astaxantin je karotenoidní barvivo temně oranžovo-červené a většina lidí jej zná jako barvu lososího masa. V přírodě se vyskytuje v krunýřích korýšů (ano, to je to barvivo raků, humrů a langust po uvaření). V českých obchodech se objevuje pstruh duhový krmený astaxantinem, který je nabízený pod obchodním označením pstruh lososový. Astaxantin patří mezi vůbec nejsilnější antioxidanty. Na molekulu tohoto barviva se někdy jako ocásek naváže mastná kyselina, čímž je jeho účinek ještě silnější. Surový astaxantin (oleoresin) je vlastně směsí astaxantinů s ocáskem. V Třeboni se podařilo vyvinout postup, jak jednotlivé molekuly rozdělit a využívat je jednotlivě s vyšší účinností. Metoda je založena na využití tzv. protiproudé vytřepávací chromatografie. Nyní již Algatech jedná s česko -italským konsorciem o dalším testování, což by mohlo vést až k licencování technologie.
Foto: Žlutá Parachlorella
O řasách v regionálním vysílání Českého rozhlasu
Českobudějovické studio Českého rozhlasu si před časem pozvalo do pořadu Dopolední host dr. Richarda Lhotského, jednoho z řešitelů našeho projektu Potraviny pro budoucnost. Dr. Lhotský pracuje v Mikrobiologickém ústavu, Centru Algatech v Třeboni a zabývá se technologickým transferem, tedy přenosem nových vědeckých poznatků do praktického využití nebo k veřejnosti. Během své kariéry poznal prostředí komerční biotechnologické společnosti, privátní akreditované laboratoře a nakonec i aplikovaný výzkum na akademickém pracovišti v Třeboni. Během živého vysílání ve studiu v Českých Budějovicích přiblížil zajímavosti z využití mikrořas a nakonec zmínil i své externí působení v rádiích.
Třeboňské řasy se podílejí na lepším odchovu candátů
Využití řas bohatých na nenasycené mastné kyseliny, které jsou důležité pro rozvoj mozku obratlovců, zkoumá česko – rakouský projekt Interreg Algae4Fish, který byl zahájen v roce 2020. Předmětem výzkumu je komplexní přístup při odchovu plůdku candáta obecného, který je velmi cennou tržní rybou. Projekt je postaven na vylepšení klasického potravního řetězce fytoplankton – zooplankton – candátí plůdek tím způsobem, že jako primární stupeň se používají řasy bohaté na nenasycené mastné kyseliny. Pro další stupeň je využíván vířník, který samotný je pro candáty velice „chutný“. U candátů bychom tedy rádi zjistili, zda se mastné kyseliny (především EPA a DHA) dostanou až do těla rybek a zajistí lepší vývoj mozku, a tím i rychlejší učení lovu nebo útěk před predátorem. Zatím je zřejmé, že procento přeživšího plůdku se významně zvýšilo. Řasy samozřejmě potřebují zdroj živin, především dusík a fosfor. Ten by měl být získáván z odpadních vod intenzivního cirkulárního odchovu ryb. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích připravila krátké video o projektu Algae4Fish. Dr. Carlos Yanes Roca vysvětluje principy projektu.Partnery projektu jsou kromě Mikrobiologického ústavu AVĆR – Centra Algatech také Fakulta rybářství a ochrany vod JČU, rakouská firma BEST a Rakouské spolkové ministerstvo pro vodní hospodářství, které samo zajišťuje odchov násady candáta v alpských jezerech.
Video, které projekt přibližuje můžete zhlédnout ZDE►
Byl objeven nový druh řas
Nový druh řas objevil mezinárodní tým vědců z Čech, Francie a Norska. Jde o organismus žijící v mořích a oceánech. Vědci díky těmto řasám lépe pochopí tvorbu kyslíku pomocí fotosyntézy, která je základem života na zemi. V Mikrobiologickém ústavu AV ČR - Centru ALGATECH v Třeboni se tímto výzkumem zabývá Mgr. Jan Janouškovec, PH.D. z Laboratoře fotosyntézy. Reportáž ČRo si můžete poslechnout zde►
O kovech v rostlinách
O tom jak důležité, ale i nebezpečné jsou kovy pro růst rostlin, pro půdu a v souvislosti s tím i pro výživu člověka, hovořili v ČRo Plus prof. Hendrik Andreas Küpper z Biologického centra AV ČR a prof.(FH) Milada Vítová s dr. Máriou Čížkovou z Mikrobiologického ústavu AV ČR - Centra ALGATECH v Třeboni. Celý rozhovor k poslechu zde►
POUR FÉLICITER 2021
Přejeme Vám příjemné svátky vánoční a šťastný nový rok 2021!
Mikrobiologický ústav AV ČR - Centrum ALGATECH Třeboň
(Foto: copyright-www.waldonell.com, 20121215-DSLR_IMG_2405-Edit-Collage-Green.jpg, Diatoms, Oamaru N.Z., 40x, BF, HF B, Colour Negative. Originál fotografie použit v principu "Fair use" pro nekomerční účely v oblasti vědy a výzkumu).
Centrum ALGATECH se opět zapojilo do boje proti koronaviru
Od čtvrtka 15. října 2020 třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR opět testuje vzorky na přítomnost koronaviru. Stejně jako na jaře dostává již odebrané stěry v testovacích zkumavkách z Nemocnice Jindřichův Hradec. Vzorky se do třeboňského centra vozí z odběrového místa již inaktivované, tedy nejsou infekční. Na jejich testování se podílí opět dva týmy: izolační pod vedením dr. Bišové a PCR tým pod vedením doc. Koblížka. Veškerá práce probíhá manuálně a na analýzách pracuje tým zhruba dvanácti pracovníků ze všech čtyř našich laboratoří, včetně administrativní podpory. Ta má na starosti výsledky diagnostických testů neprodleně hlásit do evidenčního systému Ministerstva zdravotnictví a pacientům zároveň odesílá SMS zprávy o výsledcích. Děkujeme všem našim kolegům za množství odvedené práce, která je po všech stránkách velmi náročná. Během šesti dnů provedli 450 analýz. V porovnání s jarními měsíci, kdy bylo číslo pozitivních vzorků mizivé, je v současné době jejich počet mnohem vyšší. Z uvedeného počtu analýz bylo 192 pozitivních (data jsou z 22. 10.).
INFORMACE PRO VEŘEJNOST: NEPROVÁDÍME TESTOVÁNÍ NA PŘÍTOMNOST COVID - 19
V posledních dnech se množí dotazy zájemců z řad pacientů, zda je možné se v našem centru objednat na odběr vzorků. Chceme Vás informovat, že odběry se na našem pracovišti nerealizují. Je třeba se obrátit na odběrová místa v Jindřichově Hradci https://www.nemjh.cz/korona-centrum nebo v Českých Budějovicích https://infekce.nemcb.cz/, https://www.synlab.cz/lab/cb-vrbenska-op a https://www.nextlab.cz/odberova-pracoviste/odberove-pracoviste-ceske-budejovice-metropol .
Mezi biologií a kulturou
Poslechněte si rozhovor o mikrořasách a sinicích z MBÚ - Centra ALGATECH vTřeboni. Pro Radio Wave hovoří Mgr. Antonín Střížek a Ing. Jiří Kopecký, CSc. z Laboratoře řasové biotechnologie.
Organizmy budoucnosti?
Středeční reportáž na CNN Prima NEWS na téma Organizmy budoucnosti?. O výzkumu řas v Mikrobiologickém ústavu AV ČR - Centru ALGATECH v Třeboni hovoří vedoucí centra prof. Ondřej Prášil.
Sledujte zde
Zveme Vás na seminář
Kumar Saurav, Ph.D.: Role of cyanobacterial lipopeptides in the development of alveld disease-Algaveld
which will take place on Monday 24.8.2020 at 1:00 pm in the Institute of
Microbiology af the CAS – Centre ALGATECH – upper seminar room in Třeboň.
Everyone is welcome!
The seminar is part of the project: International mobility of researchers - MSCA-IF II (Institute of Microbiology of the CAS, v. v. i.) reg. nr. CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_070/0010493 funded by Operational Programme Research, Development and Education.
Studenti z dolnorakouského Yspertalu se seznamovali s řasovou biotechnologií
Rakouští účastníci Letní školy vodňanské Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity navštívili Mikrobiologický ústav AV ČR – Centrum Algatech v rámci svého dílčího studijního projektu zaměřeného na výživu ryb.
V Třeboni studenti absolvovali tři přednášky – Historie a současnost řasové biotechnologie v Třeboni (dr. Lhotský), Kultivační systémy pro pěstování mikrořas s ohledem na využití odpadních zdrojů živin (prof. Masojídek) a představení aplikačních projektů EU v Třeboni (Ing. Ranglová). Po přednáškách následovala prohlídka kultivačních zařízení Centra Algatech.
Domovskou školou rakouských studentů je privátní Vyšší odborná škola pro životní prostředí a hospodářství spadající pod cisterciácký klášter ve Světlé (Zwettl). Pětileté studium je zaměřené na ekologii, ochranu životního prostředí, environmentální analýzu a technologie, udržitelnou ekonomii a na právo v životním prostředí.
Během Letní školy pracují studenti na konkrétním výzkumném projektu a svou práci na závěr Letní školy obhajují. V roce 2020 se podílejí i na mezinárodním Interreg projektu Algae4Fish, jehož českými partnery jsou Jihočeská univerzita a Mikrobiologický ústav – Centrum Algatech, v Rakousku pak firma Best a Spolkový úřad pro vodní hospodářství. Tento projekt je zaměřen na využití mikrořas pro odchov plůdku candáta. (Text: Richard Lhotský, Ph.D.)
Propojení mikrobiologie a architektury
9. července proběhla vernisáž výtvarně – architektonického projektu Photosynthetic landscape. Tento projekt se pokouší propojit městský prostor s živými organismy prostřednictvím fotobioeaktoru – technologického zařízení, které je určené k pěstování mikrořas s využitím slunečního či umělého světla. V očích umělců a architektů ale dostává biotechnologické zařízení nový rozměr, stává se technologizovanou zelení v městském prostoru, součástí architektury. Expozice Photosynthetic Landscape, Fotosyntetická krajina, je součástí multidisciplinární platformy Hacking the Nature, která propojuje architekturu, vědu a prostorové umění, technologické a estetické prvky. Studenti Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze strávili několik dní v třeboňském Centru ALGATECH Mikrobiologického ústavu AV ČR, kde se v průběhu workshopu vedeném MgA. Veronikou Miškovičovou seznámili s kultivačními systémy pro pěstování mikrořas a výtvarný záměr tak mohl získat i technologickou funkčnost. Mikroskopické řasy jsou přece jen živé organismy, které potřebují živiny, vodu, pohyb a celá expozice potřebuje technologické zázemí. Odborně se studentům UMPRUM věnoval prof. Jiří Masojídek se svým týmem z Laboratoře řasové biotechnologie MBÚ AV ČR.
Instalace „Photosynthetic landscape“ je k vidění v Galerii Nevan Contempo Prague až do 31.8.2020. (Text: Richard Lhotský, Ph.D., Foto: Photosynthetic landscape).
|
„Technologizace přírody je často negativně asociovaná s úbytkem přírodního na úkor technologického. Co se stane, když tyto elementy navzájem propojíme? Instalace Photosynthetic landscape si klade za cíl prozkoumat funkční, prostorové a estetické vlastnosti mikrořas jako živého produktivního prvku existujícího v aktivním městském prostoru.“ (Z informačního letáku Photosynthetic landscape) |
Dne 24. června 2020 proběhlo v MBÚ AV ČR – Centru ALGATECH v Třeboni závěrečné oponentní řízení k projektu udržitelnosti Centra ALGATECH (2015-19), financovaného z Národního programu udržitelnosti MŠMT. Projekt byl vyhodnocen jako vynikající, s prokazatelným dopadem na mezinárodní trendy ve vědě a výzkumu. Celková výše dotace za uplynulých pět let jeho realizace činila téměř 113 mil. Kč.
Aktuální informace pro zájemce o testování na Covid-19
Mikrobiologický ústav AV ČR – Centrum ALGATECH v Třeboni nadále úspěšně pokračuje v testování vzorků z Nemocnice Jindřichův Hradec na přítomnost koronaviru metodou PCR. Protože se nám však množí dotazy ze stran veřejnosti, jak je to s možností odebírání vzorků přímo u nás v Opatovickém mlýně, sdělujeme Vám následující: Naše centrum není oprávněno odebírat vzorky zájemcům ze stran samoplátců. Za tímto účelem otevřela Nemocnice Jindřichův Hradec mobilní odběrové centrum pro nemocné s podezřením na onemocnění koronarovirem. Všechny potřebné informace o tom, jak celý proces probíhá, naleznete na této stránce https://www.nemjh.cz/korona-centrum. Mobilní odběrové centrum v podobě stanu je umístěno ve spodní části areálu nemocnice. Pokud tedy máte zájem o provedení odběru a testů, obraťte se prosím přímo na toto uvedené místo. Děkujeme za pochopení!
Aktuální informace o průběhu testování v MBÚ Třeboň
Již tři týdny v Mikrobiologickém ústavu AV ČR – Centru ALGATECH v Třeboni v Opatovickém mlýně probíhá každodenní testování vzorků z Nemocnice Jindřichův Hradec na přítomnost koronaviru metodou PCR. Koncem března, kdy propukla epidemie koronaviru a byl kritický nedostatek testovacích kapacit, nabídla akademická pracoviště své odborné znalosti a potřebné přístrojové vybavení. Tehdy se všechny vzorky z celého kraje vozily k analýze do Budějovic a doba zpracování byla velmi dlouhá. V Třeboni vznikla nabídka pomoci přetíženému zdravotnictví spontánně mezi vědeckými pracovníky, kteří se zabývají molekulární biologií. Kontaktovali jsme Nemocnici v Jindřichově Hradci, která naší nabídku uvítala, a od té doby úzce spolupracujeme. Nejprve jsme museli od Státního zdravotního ústavu získat potřebnou licenci, která zaručuje, že splňujeme všechny přísné bezpečnostní a laboratorní podmínky. Pro laboratorní analýzy jsme vyčlenili jednu speciálně vybavenou laboratoř a vyškolili týmy, které se při provádění analýz střídají. Krajský holding nemocnic nám zajistil dodávku ochranných prostředků pro práci s virem. Třicátého března jsme začali „naostro“ s analýzou prvních 63 vzorků od Nemocnice Jindřichův Hradec. Vzorky odebrané pacientům v odběrovém stanu nebo na odděleních nemocnice jsou k nám dopravovány několikrát denně sanitkou v kontejnerech s několika bezpečnostními obaly. Po příjezdu jsou vzorky přemístěny do izolačního boxu, kde jsou okamžitě inaktivovány a nadále již nejsou infekční. Toto probíhá v uzavřené místnosti, kam má přístup jen obsluha vybavená speciálními ochrannými prostředky. Pak jsou ze vzorku vyizolovány nukleové kyseliny. Z jejich složení poznáme, zda je pacient napaden virem Covid-19. Poslední část měření, která stanovuje přítomnost a množství viru, již může probíhat v běžné laboratoři. Celý proces od přijetí vzorku až k hlášení výsledku nám zabere pět až šest hodin. Vše se dělá manuálně a na analýze se podílí tým šesti až deseti lidí ze všech čtyř našich laboratoří, včetně administrativní podpory. Abychom zabezpečili co nejrychlejší odeslání výsledků na hygienickou stanici, pracujeme na směny. Jednou za měsíc, o víkendové směně, také zpracováváme vzorky z celého kraje.
K dnešnímu dni, tj. k 20. dubnu 2020 jsme provedli analýzy u více než 750 vzorků. Výsledky každý den veřejnosti hlásí Krajská hygienická stanice v Českých Budějovicích. Dosavadní údaje jsou ve shodě s údaji celorepublikových statistik s tím, že v posledním týdnu začalo pozitivních nálezů rapidně ubývat. Jindřichohradecko má patrně nejméně pozitivních případů na počet obyvatel. Jsme velice rádi, že provádění analýz probíhá v našem centru poměrně rychle a to i ve srovnání s ostatními laboratořemi v České republice. Testovaní tak znají výsledky zpravidla do druhého dne od data odběru. Během uplynulých týdnů proběhlo testování i v řadách našich zaměstnanců bez jakéhokoli pozitivního nálezu. Celý proces je velmi náročný, jak po organizační, časové i finanční stránce. Proto bychom chtěli touto cestou poděkovat za pomoc i spolupráci všem našim zaměstnancům, kolegům ze spolupracujících laboratoří Biologického centra AV ČR, Přírodovědecké fakulty JčU a Nemocnice v Českých Budějovicích, vedení Jihočeského kraje, zejména Dr. Z. Roithové za příkladnou koordinaci celého úsilí, Městu Třeboň za zprostředkování ubytovacích kapacit pro případné dobrovolníky našeho centra a Krajské hygienické stanici v Českých Budějovicích a Ministerstvu zdravotnictví ČR za materiálovou podporu.
Ondřej Prášil a Markéta Stefanová, MBÚ AV ČR - Centrum ALGATECH Třeboň, Opatovický mlýn
Foto: © Shutterstock
Informace pro zájemce o koupi sušené řasové biomasy
Chlorellu ve formě sušené biomasy lze v současné době v MBÚ AV ČR - Centru ALGATECH v Třeboni zakoupit pouze po telefonické domluvě. Zájemci o sušenou biomasu ke konzumaci kontaktujte prosím paní Pivcovou na telefonním čísle 384 340 414. Připravenou objednávku si pak budete moci vyzvednout na vrátnici našeho centra. Zájemci o krmnou biomasu kontaktujte prosím paní Pekařovou na telefonním čísle 384 340 463. Děkujeme za pochopení. (Foto: Richard Lhotský).
Detailní informace k probíhajícím analýzám viru SARS-CoV-2 v MBÚ AV ČR v Třeboni
Z médií i ze sociálních sítí se k řadě z Vás dostala informace, že třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ), které sídlí na Opatovickém mlýně, získalo souhlas k provádění testů na přítomnost viru SARS-CoV-2 ve vzorcích pacientů odebíraných v nemocnici v Jindřichově Hradci. Spolu s touto informací se objevily i požadavky o informaci, jak test probíhá a zda není ohrožena Třeboň nebo její region.
Obecně řečeno, existují dva způsoby, jak prokázat onemocnění COVID-19. Prvním z nich je prokázání přítomnosti protilátek u člověka, což je vhodné hlavně pro zpětné vyhodnocení, kdo onemocnění prodělal. Tedy i těch, kteří jej prodělali bez příznaků. Především v raném stádiu onemocnění nemusejí být ale protilátky zatím ještě přítomné a test by nebyl přesný.
Druhým způsobem, jak prokázat onemocnění COVID-19, přesněji řečeno jak prokázat, zda virus v těle máme či nemáme, je určení přítomnosti genetické informace viru ve vzorku. A protože SARS-CoV-2 je takzvaným RNA virem, hledá se jeho RNA. A jak tento test probíhá?
Vzorek je v nemocnici odebrán speciální štětičkou, která z horních cest dýchacích setře jejich povrch. V tomto vzorku jsou přítomny lidské buňky, bakterie, pylová zrna (je jaro), fragmenty peří z peřin, roztoči, jiné viry (a další věci, které jsme do nosu nasáli) a případně i virus COVID-19. Štětička se vzorkem se po výtěru ihned hermeticky vloží do zkumavky a následně zabalí do třech ochranných obalů. Takto je transportován na předávací místo v MBÚ v Třeboni. Zde je poslední, vnější obal vzorků desinfikován 80 % etanolem a teprve pak přenesen do speciální uzavřené místnosti s boxem, kterému se říká laminární. Ten je uzpůsoben tak, že stále nasává vzduch, a tudíž se z něj žádný mikroorganismus nedostane ven. Vzduch následně prochází přes speciální filtry. Tyto boxy jsou v MBÚ běžně používány a splňují všechna nejpřísnější kritéria bezpečnosti. Jejich použití je podle bezpečnostních předpisů podmínkou možnosti testování.
V boxu technik postupně odstraní ochranné obaly a štětičku se vzorkem přenese do „lyzačního roztoku“, který téměř okamžitě rozloží všechny buněčné membrány a zneškodní vše, co se ve vzorku nachází, včetně hledaného viru. Je to takzvaný inaktivační krok a od této chvíle není vzorek infekční a může se s ním pracovat ve standardně zabezpečené laboratoři se standardními ochrannými pomůckami, které chrání pracovníky před případným kontaktem se vzorkem a naopak i vzorek před kontaminací z prostředí, který by test mohl ovlivnit.
Nyní máme ve zkumavce veškeré genetické informace ze vzorku, tedy lidské, bakteriální, virové, rostlinné (vzpomeňte ten pyl) a podobně. Část z nich je ve formě DNA, další ve formě RNA. A protože virová genetická informace je ve formě RNA, musíme ze vzorku izolovat pouze a jen RNA a abychom ji mohli dále analyzovat, musíme si z ní speciálními enzymy vyrobit DNA.
Následuje řada laboratorních postupů, na jejichž konci se do vzorku přidají tzv. „primery“, úseky DNA, které rozpoznají určitý úsek šňůrky genetické informace viru a usadí se na jeho okraje. Vlastně nám tak označí začátek a konec textu, který má jen a jen hledaný virus. Přístroj, který nyní přichází na scénu je tzv. „real time PCR“, pravá ruka molekulárního genetika současnosti. A tento přístroj se nastaví tak, aby všechny označené úseky virové DNA mnohonásobně nakopíroval a přitom zároveň měřil kolik nové „virové“ DNA vytvořil. Takto sdělí nejenom, zda je virus přítomen, ale, za určitých podmínek, také kolik jej ve vzorku je.
Hloubavější čtenáři namítnou, „co když se v nose špatně šťouralo a vzorek se neodebral?“. Ano, to by pak byla špatná negativita a o člověku možná nakaženém, bychom tvrdili, že nakažený není. Test pamatuje i na toto. A proto to samé, co se děje s virovou šňůrkou RNA, se děje i s jedním lidským úsekem RNA, který, byl-li vzorek řádně odebrán, je vždy přítomen. A pokud se tedy objeví ve výsledcích, pracovalo se správně nejen při odběru, ale i během celé složité analytické procedury.
Takto prováděný test trvá minimálně 6 – 7 hodin. Veškeré vzorky procházejí testem pod číslem, nikoliv pod jménem vyšetřovaného.
Mám rád podobenství. Představme si, že hledaný virus je jablko „Reneta“. Přišli jsme do sadu, kde jsou všechny možné ovocné stromy. Jenom strom s renetami nám může ublížit. Nejprve ovoce setřeseme. Je dole a už nám neublíží (= inaktivace). Pak vybereme jablka (= izolace RNA). Pak na každou stopku a pupík všech jablek zkusíme nasadit formičku, která pasuje jen na renety (= primery). A pak spočítáme, kde se nám to povedlo a kolik renet vlastně máme, pokud vůbec nějaké (= PCR).
Dr. Richard Lhotský, Laboratoř řasové biotechnologie
Dr. Kateřina Bišová, Laboratoř buněčných cyklů řas
2. dubna 2020
Foto: MBÚ Třeboň
Představujeme Vám tým Algakov
Mikrobiologický ústav AV ČR - Centrum Algatech v Třeboni Vám představuje tým Algakov! Jeho aktivními členy jsou prof. Prášil, dále dr. Bišová, doc. Koblížek a dr. Hrouzek (vedoucí třech našich laboratoří), vědečtí pracovníci dr. Tichý, dr. Piwosz a další, kteří nejsou na snímku, technici a administrativa - ing. Budín, J. Dean a A. Střížek (není na snímku). Autorem proutěného Covid -19 je pan Břetislav Černý z našich dílen (na snímku vpravo). Za poslední tři dny provedl náš tým cca 120 analýz vzorků odebraných v okrese Jindřichův Hradec.
Aktuální informace
Včera proběhl v MBÚ AV ČR - Centru ALGATECH v Třeboni první den analýz reálných vzorků z Nemocnice v Jindřichově Hradci. Všech 42 dodaných vzorků bylo na Covid-19 negativních. Dnes budeme v testování pokračovat. Velký dík všem, kteří se na tomto společném úsilí podílejí! Ostatním kolegům děkujeme za trpělivost, podporu a porozumění. (Ilustrační obrázek www.pixabay.com).
Z Laboratoře buněčných cyklů řas
Special Issue "Cell Cycle Regulation of Algae" Guest Edited by Dr. Kateřina Bišová. Read more►
Čeští a rakouští vědci slaví úspěch
Projekt „REEgain - Udržitelná biologická recyklace ekologicky problematických látek (prvků vzácných zemin) z elektronického odpadu a vody (ATCZ172)“ programu INTERREG V-A Rakousko-Česká republika byl vybrán dolnorakouskou vládou jako ukázkový projekt! Při té příležitosti bylo k projektu natočeno nové propagační video - shlédnout můžete na této adrese: https://youtu.be/dcOHqJH0Bu8. Čeští a rakouští vědci dokážou ekologicky recyklovat prvky vzácných zemnin z elektronického odpadu! Tisková zpráva zde►
Sympozium o produkci mikrořas ve Welsu, Rakousko
10. prosince 2019 proběhne v hornorakouském Welsu sympozium „Microalgae as Future Production Systems“ zaměřené na biotechnologii mikrořas.
Sympozium je součástí projektu Algenetics programu Interreg CZ-AT. Více informací zde
AB/Akademický bulletin 10/2019
Na straně 10 v sekci Ocenění článek o získaném prestižním ERC grantu prof. Komendy. Čtěte zde
Napsali o nás
https://sciencebusiness.net/news/how-attract-more-erc-eu10m-grants-eastern-europe
Foto, text: Science Business Publishing Ltd.
Reportáž k unikátnímu projektu PhotoRedesign prof. Komendy
na ČT24 z 16.10., 10:30, 21:09 min. https://www.ceskatelevize.cz/…/10101491767-…/219411058061016
Prof. Komenda získal 2 500 000 eur na lepší využití sluneční energie
Jak účinněji využívat sluneční energii a zvýšit pohlcování oxidu uhličitého na Zemi? S unikátním projektem PhotoRedesign přišel prof. Josef Komenda z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR - Centra Algatech v Třeboni. „Získání grantu dokládá vysokou úroveň naší dosavadní vědecké činnosti, která se orientuje především na základní výzkum fotosyntézy. Grant významně přispěje k dalšímu rozvoji třeboňského pracoviště a díky úzké spolupráci s laboratořemi v Německu a Velké Británii pomůže začlenit do naší práce nové směry výzkumu, jako je syntetická biologie,” říká vedoucí laboratoře fotosyntézy Mikrobiologického ústavuJosef Komenda. Zaměřuje se na skládání fotosyntetických komplexů proteinů s pigmenty, které hrají důležitou roli ve využití sluneční energie. Čtěte více
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11633975240-veda-24/219411058340032
https://plus.rozhlas.cz/grant-za-dva-a-pul-milionu-eur-na-vyvoj-superorganismu-miri-do-ceska-8091098
https://media.monitora.cz/pdf-preview/2711/69996428-be48b212b1507d64ac7d/
https://media.monitora.cz/pdf-preview/2711/69995856-84e2819cce9c536ba3ed/
Festival vědy 2019
Věda v profesích“ – bylo motto letošního, již sedmého ročníku Festivalu vědy, který se konal na travnatých plochách před ČVUT u Vítězného náměstí v Praze 6. Festival, který je společným projektem vysokých škol, akademických a volnočasových institucí, měl tentokrát ukázat, že věda má rozmanité podoby i využití v každodenním životě. Mikrobiologický ústav AV ČR – Centrum ALGATECH v Třeboni se této propagační akce účastnilo poprvé. Festival navštívilo 18 000 návštěvníků všech věkových kategorií.
Veletrh vědy a výzkumu Univerzity Palackého 2019
Letošní ročník této popularizační akce pořádané Univerzitou Palackého v Olomouci zval ná-vštěvníky do fascinujícího světa vědy. Akce se konala v pátek 7. a v sobotu 8. června. Prostřednictvím zábavných interaktivních experimentů, soutěží či představení návštěvníci poznávali rozličné aspekty každodenního využití vědy, vyzkoušet si je přišlo více než 3000 návštěvníků. Naše Centrum ALGATECH Mikrobiologického ústavu v Třeboni, zaujalo svou expozicí návštěvníky všech věkových kategorií. Prezentován byl způsob kultivace mikroskopických řas a sinic pomocí kultivátoru se sedmi válci s různými druhy řas a sinic, které také měly různé zbarvení. Návštěvníci tak mohli na první pohled pozorovat, jak vekou diverzitou skupina řas a sinic disponuje.
Veletrh vědy Akademie věd ČR 2019.
Poprvé se Mikrobiologický ústav AV ČR – Centrum Algatech zúčastnil veletrhu vědy v pražských Letňanech v roce 2016. Tehdy se návštěvnost této akce odhadovala na 8 000 návštěvníků. Po třech letech této reprezentativní akce většiny ústavů Akademie věd se návštěvnost vyšplhala na rekordních 30 000 návštěvníků. Na ploše 8 000 metrů tentokrát od 6. do 8. června vystavovalo více než 100 ústavů AV ČR, univerzit z celé republiky a firem zabývajících se inovacemi. Centrum Algatech ve své expozici prezentovalo svou činnost v oblasti základního i aplikovaného výzkumu mikroskopických řas a sinic. Tisková zpráva zde
We would like to invite you
to a lecture by Prof. Carl Johnson, Ph.D., Stevenson Professor of Biological Sciences at Vanderbilt University in Nashville, TN https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_H._Johnson
entitled "As Time Glows By: Circadian Clocks and Biotech in Cyanobacteria". The lecture will take place on Friday 21.6. at 10am in the conference room of Centre Algatech, Novohradská 237 – Opatovický mlýn, second floor. The lecture is free, everyone is welcome. Invitation
Kvantové tečky a řasy Chlamydomonas Reinhardtii v ekosystému.
Kredit: Elzorkany et al. (2019).
Jak si zelené řasy Chlamydomonas poradí s kvantovými tečkami?
Kvantové tečky jsou polovodičové nanokrystaly o rozměrech jednotek až několik desítek nanometrů. Jejich velikost přímo ovlivňuje optické a elektronické vlastnosti, díky nimž jsou dnes velmi populární v nanotechnologiích a objevují se v celé řadě výzkumných projektů i praktických aplikací. Často se využívají v medicíně, průmyslu i v dalších odvětvích. Vzhledem k jejich intenzivnímu uplatnění a také nepatrné velikosti se docela dobře může stát, že se dostanou do vody a následně i do potravinového řetězce vodních organismů. Pokud chceme používat kvantové tečky v každodenních technologiích, tak bychom nejprve měli obstojně znát jejich vliv na životní prostředí, včetně organismů, které tam žijí. Radek Kaňa z Centra Algatech v Třeboni a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, a jeho kolegové v mezinárodním výzkumném týmu, zhodnotili vliv kvantových teček na zelenou sladkovodní řasu Chlamydomonas reinhardtii. (Elzorkany, H. E., Farghali, M. A., Hassan, M. A., El-sayed, K., Canonico, M., Konert, G., Farroh, K., Elshoky, H. A., Kaňa, R. 2019. Ecotoxicology impact of silica-coated CdSe/ZnS quantum dots internalized in Chlamydomonas reinhardtii algal cells. Science of The Total Environment 666: 480–489).
Text: Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Kontakt: Mgr. Radek Kaňa, Ph.D. (kana at alga.cz)
Řasoví biotechnologové se potkali pod Alpami
Každoroční setkání řasových biotechnologů Rakouska, Německa a Švýcarska, „Netzwerk Algen“ hostil v tomto roce Innsbruck. Konference je každý rok zaměřená na jiné téma, loňskou problematiku kontaminace velkoobjemové produkce mikrořas vystřídaly nyní cenné látky a izolace nových kmenů mikrořas. Celý článek zde
TEXT: Richard Lhotský
FOTO: Řasa Haematococcus pluvialis v „červeném“ stádiu. Eckhard Völcker (Flickr, CC BY-NC-SA 2.0)
Zveme Vás na seminář
Kumar Saurav, Ph.D.: Potential role of microbial metabolites towards the development of disease Alveld. Seminář se uskuteční v pátek 15. 2. 2019 ve 13:00 v konferenční místnosti Mikrobiologického ústavu AV ČR - Centra ALGATECH v Třeboni. Seminář je financovaný z Operečního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci programu Mezinárodní mobility výzkumných pracovníků - MSCA-IF II Reg. č. CZ.02.2.69 / 0.0 / 0.0 / 18_070 / 0010493. Pozvánka
Nabízíme pronájem fotobioreaktoru pro pěstování mikrořas s vnitřním LED osvětlením
Ověřovací fotobioreaktor o objemu cca 1000 litrů s vnitřním osvětlením pomocí LED panelů s intenzitou světla 100 W/m2 do 7 cm, s regulací teploty, vzdušnění a s měřením základních veličin potřebných pro růst mikrořas.Možnost nastavení teploty od 15 - 60oC. Kultivační tank z nerezové oceli. Pro více informací pište na lhotsky@alga.cz.
Třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR jednalo o spolupráci s Ománem
Když byl v létě 2017 na měsíční „zkušené“ v Třeboni student Hafid z ománské Sultan Qaboos University, mluvilo se i o možné spolupráci mezi jeho domovskou univerzitou a třeboňským Centrem Algatech v oblasti řasových biotechnologií. Po roce tak třeboňské pracoviště navštívili profesoři Saif Nasser Al-Bahry a Yahya M. Al-Wahaibi s nabídkou konkrétních obrysů vzájemného partnerství. Ománská univerzita bere řasové biotechnologie velmi vážně, založila Výzkumné centrum mořské biotechnologie, smlouvu o spolupráci již podepsala se švédskou společností Swedish Algae Factory na kultivaci místních mořských rozsivek pro produkci látek pro kosmetický průmysl. Swedish Algae Factory vznikla jako spin-off firma göteborgské univerzity. Obdobnou spolupráci navázal Omán s Islandem, společným tématem je využití mořských řas v petrochemickém průmyslu a přínos místním komunitám rybářů v obou zemích. Sklizeň mořských řas je vhodnou ekonomickou alternativou ke klesajícím možnostem rybolovu jak na Islandu, tak v Ománu. Během jednání v Třeboni se obě strany shodly na dvou oblastech spolupráce – na dodání technologie testování autotrofních i heterotrofních mikrořas přímo do Ománu a naopak, testování obsahu cenných látek v mikrořasách z Ománu, ať již sladkovodních, mořských nebo půdních (pouštních). Dá se totiž předpokládat, že mikrořasy rostoucí v extrémních podmínkách budou obsahovat zajímavé látky. V Třeboni by tak proběhly chemické analýzy, testování případných bioaktivních látek na tkáňových kulturách a stanovení růstových parametrů.
Foto a text: Richard Lhotský
Český vědec pomohl odhalit, jak vzniká jed v mořských řasách
Od osmdesátých let minulého století se objevovaly případy těžkých otrav lidí i mořských savců způsobených přemnožením mořských řas obsahujících nebezpečný neurotoxin. Vědci se téměř třicet let snažili zjistit, jak tento jed v řasách vzniká. Práce mezinárodního vědeckého týmu nyní vyvrcholila objevem publikovaným v prestižním časopise Science, na němž se podílel i český biolog: Miroslav Oborník z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity.
Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR na základě tiskové zprávy Biologického centra AV ČR
Ilustrační foto: Biologické centrum AV ČR
Akademie otevřela první Aplikační laboratoř pro využití mikrořas
Nové léky, kosmetické přípravky nebo také využití v neurologii může přinést výzkum mikrořas v třeboňském pracovišti Mikrobiologického ústavu AV ČR. Centrum ALGATECH za tímto účelem 25. září 2018 otevřelo Aplikační laboratoř pro využití mikrořas. První pracoviště svého druhu v České republice chce rychleji přenášet nejnovější poznatky do praxe.
Foto: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
V Třeboni otevřeli první aplikační laboratoř pro využití mikrořas v České republice
Jak využít mikrořasy v neurologii, při výrobě nových léků nebo v kosmetice pomáhá zjišťovat nová aplikační laboratoř v Třeboni. Je první v České republice a Mikrobiologický ústav Akademie věd chce díky ní rychleji přenášet do praxe nejnovější vědecké poznatky v oboru.
https://budejovice.rozhlas.cz/v-treboni-otevreli-prvni-aplikacni-laborator-pro-vyuziti-mikroras-v-ceske-7625341
Foto: Mária Pfeiferová,Český rozhlas
Řasové biotechnologie v Třeboni
V Třeboni se otevřela Aplikační laboratoř řasových biotechnologií. Je to první pracoviště svého druhu v Česku. Po mikroskopických řasách totiž roste poptávka a vědci tak hledají způsob jejich využití pro komerční sféru. Reportáž ČT-Události v regionech,
Aplikační laboratoř řasových biotechnologií v Třeboni - první pracoviště svého druhu v České republice
V Třeboňském Centru ALGATECH byla dnes, 25. září 2018 v 15. hodin, slavnostně otevřena Aplikační laboratoř řasových biotechnologií. První pracoviště svého druhu v republice umožní rychleji přenášet do praxe nejnovější vědecké poznatky ve studiu mikroskopických řas (mikrořas).
Český rozhlas PLUS: Vědci nepřestávají žasnout nad mimořádnými vlastnostmi řasy Chlorelly
Řasa Chlorella má mimořádné vlastnosti. Měla se stát zdrojem potravy pro hladovějící, dnes se s ní setkáte v podobně potravinových doplňků a v budoucnu by mohla sloužit jako přirozené antibiotikum proti bakteriím.
Rozhlasová reportáž z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR
zde (poslouchejte od 25. minuty).
Předsedkyně Akademie věd ČR si prohlédla největší české pracoviště pro výzkum mikrořas
Napsali o nás
Ohrožené včely může zachránit řasa. Působí na ně jako životabudič (Zdroj: Česká televize/Věda)
Další dílek do "zeleného puzzle" aneb třeboňští vědci odhalili nový článek biosyntézy fotosyntetického aparátu
Práce třeboňských vědců z Laboratoře fotosyntézy Mikrobiologického ústavu AV ČR – Centra ALGATECH vznikla ve spolupráci s vědci z londýnské Imperial College. Detailně se zabývá strukturou a funkcí bílkoviny, která se označuje jako faktor Ycf48 a která hraje klíčovou úlohu v procesu tvorby fotosyntetických bílkovinných komplexů (fotosystémů) u sinic. Bílkovina Ycf48 je přítomna i u všech ostatních fotosyntetických organismů včetně rostlin, kde je pro funkční fotosyntézu dokonce nepostradatelná. Úlohou Ycf48, která svým tvarem připomíná americkou koblihu, je přispívat k efektivnímu zabudování pigmentu chlorofylu do fotosyntetických komplexů, které jsou pak odpovědné za fotochemickou přeměnu světelné energie a vývoj kyslíku.
O Chlorelle a potravinách na ČRo Plus
Poslechněte si dnešní reportáž Českého rozhlasu z Mikrobologického ústavu AV ČR - Centra ALGATECH
Čeští a evropští studenti se sešli v Třeboni na druhém ročníku Letní školy ALGATECH
V Třeboni začal 9. července druhý ročník Letní školy řasových biotechnologií a výzkumu fotosyntézy pro vysokoškolské studenty. Akci pořádalo Centrum Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a zájem o ni byl velký. Odborní lektoři nakonec vybrali z přihlášených uchazečů jedenáct studentů z České republiky, Chorvatska, Švýcarska, Kanady a Rakouska a rozdělili je do šesti výzkumných skupin.
Hlasujte a vyberte nejlepší vědeckou fotografii!
Projekt Věda fotogenická navrhl spolek Fórum Věda žije! a jeho cílem je každoroční pořádání fotografické soutěže pro zaměstnance Akademie věd ČR a jejích pracovišť. Výstupem projektu bude reprezentativní kalendář sestavený z vybraných snímků a výstava Věda fotogenická, která bude umístěna nejen v Praze, ale také na dalších místech v České republice i ve světě.
Soutěž poslouží k propagaci Akademie věd ČR jako celku a kromě popularizační funkce orientované na veřejnost by měla podpořit identifikaci zaměstnanců se značkou AV ČR.
Do konce července můžete v galerii hlasovat o nejpopulárnější fotografii (po přihlášení v sekci galerie). Autor(ka) vítězného snímku bude oceněn(a) na slavnostní vernisáži.
Třeboňstí „řasaři“ prezentovali svou práci na světové konferenci v Seattlu
V pořadí již osmou mezinárodní konferenci o řasové biomase, biopalivech a bioproduktech hostil ve dnech 11. – 13. června americký Seattle. Zaměřen byl především na získávání cenných látek z řas a na využití mikrořasové biotechnologie jako doplňkové technologie při čištění vody, sekvestraci CO2, zvyšování úrodnosti půdy.
V Seattlu se představilo rovněž pracoviště Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni. Dr. Cheel z Laboratoře řasové biotechnologie se zabývá vývojem a ověřováním technologie protiproudé chromatografie při izolaci luteinu z řasy Chlorelly. Lutein je velmi cenným karotenoidem a antioxidantem. Je součástí léčebných preparátů proti věkem podmíněné degradaci žluté skvrny v oku. Mikrořasy jsou největším přirozeným producentem luteinu, obsahují jej několikanásobně více, než aksamitník (afrikán), který se pro získávání luteinu využívá. Protiproudá chromatografie umožňuje rovněž přesné rozdělení jednotlivých izomerů luteinu, což může být cenné pro farmaceutické využití. Dr. Ivanov se v Laboratoři buněčných cyklů zabývá nadměrnou produkcí škrobu u řasových buněk, kterým není umožněno se dělit. Ty jsou pak nuceny ukládat světelnou energii do energetických zásob ve formě škrobu. Nemožnost se dělit je indukována vystavením buněk teplotnímu stresu. Jde o jeden ze způsobů, jak zvýšit produkci cenných látek ovlivněním fyziologických dějů. (Dr. Richard Lhotský, MBÚ Algatech Třeboň).
Veletrh vědy Akademie věd ČR 2018
Mikrobiologický ústav AV ČR - Centrum ALGATECH Třeboň se ve dnech 7. - 9. června účastnilo Veletrhu vědy Akademi věd ČR v PVA EXPO v pražských Letňanech. Účast návštěvníků byla bezesporu vyšší, než v loňském roce. Naše expozice, kterou reprezentovali vědečtí kolegové z Laboratoře buněčných cyklů řas ( Mária Čížková, Vít Náhlík a Milada Vítová), o výzkumné činnosti v oblasti mikroskopických řas a jejich pěstování, budila velký zájem napříč všemi věkovými kategoriemi. Podívejte se na první den veletrhu na videu Akademie věd
Zveme Vás na mimořádný seminář
Prof. Alexander Ruban z Queen Mary University v Londýně bude přednášet na téma ‘NPQ and the role of the minor LHC components’. Tento mimořádný seminář se bude konat v pátek 15. 6. 2018 od 09:00 ve velké zasedací místnosti Mikrobiologického ústavu AV ČR – Centra ALGATECH v Třeboni. Přednáška bude přenášena prostřednictvím videokonference do MBÚ v Praze 4, Vídeňská 1083 – kinosál FGÚ. Každý je vítán.
Mladí vědci z celé Evropy se v Třeboni sešli na kurzu „Průmyslové produkce mikrořas“
V Centru řasových biotechnologií Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni probíhá v těchto dnech evropský kurz pro začínající vědce s názvem Průmyslová produkce mikrořas – od teorie k praxi, od masové kultivace k produktu. Čtěte více
Foto a text: Richard Lhotský
Seminář Netzwerk Algen D*A*CH 2018 – Kultivační podmínky a kontaminace
24. dubna 2018. Tisková zpráva zde
Foto: Seminář Netzwerk Algen v rakouském Tullnu
Jak se dělí buňky
RNDr. Kateřina Bišová, Ph.D. (Mikrobiologický ústav)
V další publikaci z třeboňského pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i., Centra Algatech vysvětluje Kateřina Bišová z Laboratoře buněčných cyklů řas, co se děje při dělení buněk, jaké procesy ho ovlivňují, co je buněčná smrt ale i proč je důležitá pro hojení ran rostlin i živočichů. Samostatnou kapitolou je pohled na dělení buněk při rakovině. A protože se Centrum Algatech zabývá mikroskopickými řasami, patří jedna část publikace i mikroskopickým řasám jako modelovému organismu pro studium dělení buněk. Vydalo nakladatelství Academia v edici "Věda kolem nás". Publikace ke stažení zde (.pdf)
Centrum ALGATECH – MBÚ AV ČR představí své evropské projekty v Českých Budějovicích
První ročník setkání zástupců regionálního výzkumu, vývoje, inovací i komerční sféry – Jihočeský den vědy - se uskuteční ve středu 18. dubna na českobudějovickém výstavišti, které je jinak široce známé díky veletrhu Země živitelka. Jihočeský region je známý poměrně nízkým zastoupením průmyslu a naopak silným zaměřením na zemědělství, potravinářství, lesnictví, výzkum v přírodních vědách, biotechnologie. Českobudějovické Biologické centrum AV ČR soustřeďuje pět přírodovědných výzkumných ústavů Akademie věd, v nedaleké Třeboni sídlí detašovaná pracoviště dalších dvou ústavů. Třeboňské centrum ALGATECH je pobočkou Mikrobiologického ústavu AV ČR a již téměř 60 let se zabývá výzkumem mikrořas a jejich možným využitím v potravinářství, krmivářství, medicíně, energetice, zemědělství. Letos oslavilo i 40 let od projektu Chlorella, jehož součástí byly i experimenty s řasami, které provedl Vladimír Remek ve vesmíru v roce 1978 a které byly navržené a připravené v Třeboni. Centrum ALGATECH – MBÚ představí během Jihočeského dne vědy svůj aplikovaný výzkum a zúčastní se i odborného programu přednáškou „Evropské projekty v řasových biotechnologiích“.
Stánek Centra ALGATECH hledejte v pavilonu T1 českobudějovického výstaviště. Text: Richard Lhotský, Foto: třeboňské kultivační jednotky ve španělské Almerii
Hledáme motivované pracovníky na pozici Postdok.
Mikrořasy ve vesmíru
V pátek 2. března 2018 jsme si připomněli 40 let od startu prvního českého kosmonauta Vladimíra Remka. Víte, že při svém pobytu ve vesmíru testoval i řasy? Poslechněte si, co o zajímavém experimentu říká prof. Ondřej Prášil z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR. Více ZDE
Odhalování tajů fotosyntézy
Fotosyntéza je sice jedním z nejzákladnějších procesů na Zemi, přesto stále není do všech detailů známá. Mnoho z jejích tajů však už odhalil a stále odkrývá Josef Komenda z Mikrobiologického ústavu AV ČR se svým týmem.
Profesor Josef Komenda a jeho kolegové konkrétně objasnili molekulární principy, na nichž se zakládá funkčnost fotosyntetického aparátu v buňkách rostlin, řas a sinic. Jeho klíčovou složkou je fotosystém II – složitý komplex bílkovin, pigmentů a dalších faktorů, jehož funkce je spojena s vývojem kyslíku a je tedy zcela zásadní pro udržení života na naší planetě. Více ZDE
První den Týdne vědy a techniky patřil potravinám budoucnosti
V pondělí 6. listopadu 2017 byl zahájen již sedmnáctý ročník vědeckého festivalu Týden vědy a techniky. V sídle Akademie věd ČR na Národní třídě se prezentovalo několik výzkumných ústavů AV formou odborných přednášek a zároveň interaktivními expozicemi, které představovaly náplň jejich vědecko - výzkumné činnosti. Mikrobiologický ústav AV ČR - Centrum ALGATECH z Třeboně představil návštěvníkům LED panel s válci naplněnými různými druhy řas a sinic, které se lišily především svým zbarvením, které upoutalo každého příchozího. V rámci expozice byly ke shlédnutí vzorky mikrořas pod mikroskopem a vzorky biologického materiálu pod binární lupou, které nadchly především děti. Výklad o mikroskopických řasách a jejich významu během dne dostaly desítky předškoláků, školáků, studentů i seniorů. Zároveň mohli zájemci ochutnat speciálně připravené čokoládové pralinky a jednohubky, jejichž náplň byla obohacena sušenou biomasou sladkovodní mikrořasy Chlorella, která se v třeboňském pracovišti MBÚ pěstuje na unikátních kultivačních jednotkách. Tento den, věnovaný programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 byl završen závěrečnou panelovou diskuzí, kde na otázky zabývající se budoucností stravování lidstva odpovídali přední odborníci z řad Akademie věd ČR. Celou diskuzi, kterou moderoval Daniel Stach z České televize, můžete shlédnout ZDE
Přednáška " Řasy - sluneční továrna v jedné buňce" ke shlédnutí ZDE Přednáška " Vyřeší mikroskopické řasy výživu lidstva?" ke shlédnutí ZDE
Týden s Chlorellou v Bertiných lázních
V restauraci Adéla Bertiných lázní v Třeboni probíhá další, již poslední "Týden s Chlorellou". Přijďte ochutnat speciality šéfkuchaře s přidanou sušenou biomasou sladkovodní řasy Chlorella, vypěstované v Mikrobiologickém ústavu AV ČR - Centru ALGATECH.
Včelařská výstava představuje unikátní řasové krmivo
Mikrobiologický ústav AV ČR - třeboňské pracoviště Centrum ALGATECH se v těchto dnech v rámci projektu ROZE Strategie AV21 prezentuje na výstavě Jihočeského muzea v Českých Budějovicích s názvem " Letem včelím světem". Výstava potrvá do 21. ledna 2017.
Více k výstavě čtěte ZDE
Centrum ALGATECH Mikrobiologického ústavu AV ČR se umístilo v soutěži o Zelenou střechu roku 2017
V rámci Landscape festivalu Plzeň proběhla ve čtvrtek 14. září 2017 konference Zelené střechy jako součást adaptačních opatření na změnu klimatu. Po skončení konference byla vyhlášena Zelená střecha roku 2017. Akci pořádala odborná sekce Zelené střechy při svazu Zakládání a údržy zeleně. Třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR - Centrum ALGATECH se zúčastnilo této soutěže a jeho zelené zahrady na střechách přízemních laboratoří se umístily na krásném druhém místě.
Poprvé v historii pořádá Česká republika setkání odborníků na fotosyntézu GAP
GAP není konference, při níž se sedí v sále a přednáší, ale jde opravdu o pracovní setkání odborníků na fotosyntézu. Jak vyrobit ze sinic a řas nové léky nebo jak zabránit důsledkům globálního oteplování. To jsou témata celosvětového setkání odborníků na fotosyntézu GAP. Poprvé v historii se vědci z 24 zemí potkávají v České republice.
Foto: Richard Lhotský
Poprvé v historii přijeli do České republiky na setkání GAP špičkoví odborníci z celého světa
Celkem 69 účastníků z 24 zemí celého světa se na sklonku prázdnin sešlo v Centru řasových biotechnologií ALGATECH Mikrobiologického ústavu AV ČR v jihočeské Třeboni, aby se na společném pracovním setkání zabývali primární produkcí ve vodním prostředí, tj. procesu fotosyntézy u řas a sinic.
Foto: Richard Lhotský
Prestižní ocenění Akademie věd ČR z rukou předsedkyně AV ČR profesorky Evy Zažímalové převzalo třiadvacet mladých badatelů. Za MBÚ tuto cenu získal Mgr. Zdeněk Kameník, Ph.D. Za mimořádný vědecký přínos održel od AV ČR prestižní ocenění, Akademickou prémii - Praemium Academiae, doc. RNDr. Petr Baldrian, PhD.. Gratulujeme!
Foto: Pavlína Jáchimová
Nannochloropsis gaditana strain CCMP527. Kredit: Provasoli-Guillard National Center for Marine Algae & Microbiota.
Nové chovné zařízení ÚBO
Prof. Eva Zažímalová slavnostně otevřela nové chovné zařízení Ůstavu biologie obratlovců AV ČR ve Studenci.
Foto: ÚBO AV ČR
Česká účast na EXPU schválena
Výstavbou vlastního pavilonu a technologií na výrobu vody ze vzduchu se bude Česká republika prezentovat na světové výstavě v Dubaji v roce 2020.
Zdroj: euro.cz, čtk
Podepsáno memorandum o spolupráci
V pátek 23. června 2017 podepsala Akademie věd ČR a Izraelská akademie věd a umění memorandum o úzké spolupráci obou institucí.
Předsedkyně Akademie věd zahájila návštěvy pracovišť
Týden s Chlorellou v Třeboni
Slatinné lázně Třeboň ve spolupráci s Centrem ALGATECH, třeboňským pracovištěm Mikrobiologického ústavu AV ČR, zahájí 27. května akci Týden s Chlorellou. Tato akce je součástí projektu Potraviny pro budoucnost v rámci Strategie AV21, jejímž cílem je přiblížit práci výzkumných ústavů Akademie věd ČR veřejnosti. V restauraci Adéla v Bertiných lázních budou moci hosté ochutnat několik druhů speciálně připravených pokrmů, obsahujících sladkovodní mikrořasu Chlorellu.Zájemce čekají i dvě poutavé přednášky na téma zdravé výživy a používání řas ve výživě člověka. Akce skončí 3. června 2017. Čtěte více Restaurace Adéla
Tvarohová pomazánka s česnekem a Chlorellou.